Posílení hlídek police armádou aneb Vrbětice II
Vláda tak koncem března reagovala na situaci po teroristických útocích v Bruselu. Poprvé byl použit systém vyhlašování stupňů ohrožení terorismem. Na základě vyhodnocení potenciálních rizik vyhlásila vláda stupeň ohrožení 1, tedy stupeň zvýšené bdělosti. Vláda zcela logicky nechtěla nic ponechat náhodě a provedla preventivní opatření, kterými chtěla deklarovat, že je schopna ochránit životy a majetek obyvatel naší země.
Co to v praxi znamená? Podle vládního materiálu 1. stupeň upozorňuje na existenci obecného ohrožení terorismem, ale není známa konkrétní hrozba teroristických aktivit na území ČR. Při tomto stavu je třeba dbát obecné všímavosti. Za této situace pak také dlouhodobě platí některá vytipovaná zvýšená bezpečnostní opatření.
Pokud bychom vycházeli z této, poněkud vágní definice, Česko nebylo a není v přímém ohrožení. V této souvislosti ale mnohé překvapí, že byla na pomoc policii povolána armáda. V Praze byly například policejní hlídky posíleny příslušníky elitní 4. brigády rychlého nasazení.
Proč se vláda rozhodla k tomuto kroku, když podle vyhlášeného stupně žádné nebezpečí nehrozí? Znamená to, že policie nemá dostatek lidí? Bezpečnostní složky jsou dlouhodobě podfinancované, policie, stejně jako armáda, která je ale na tom ještě hůře, se potýká s nedostatkem personálu. Došlo tak ke stejné situaci, jako loňského roku, ve Vrběticích při střežení okolí muničního skladu, kdy ostrahu museli zajišťovat vojáci. Stejně jako ve Vrběticích, vojáci, kteří dnes posilují policejní hlídky, jsou předurčeni k plnění úkolů v zahraničních misích, řada z nich prošla misemi na Balkáně, v Perském zálivu, Afghánistánu nebo Mali. Tito vojáci jsou na mise dlouhodobě připravováni, procházejí složitými fázemi výcviku doma a v zahraničí. Jejich začlenění do policejních hlídek, kde hlavním úkolem je monitorování situace na frekventovaných oblastech, je tak projevem určitého „luxusu“. Podle platných zákonů je sice povinností armády vyčlenit vojáky na pomoc policii, na druhé straně je nutné brát v úvahu i naléhavost situace. Vláda na jedné straně uklidňuje veřejnost, že naší zemi žádné bezpečnostní riziko nehrozí, na straně druhé ale povolává do ulic armádu. Každého logicky napadne, co se asi bude dít, pokud budou vyhlášeny vyšší stupně ohrožení.
Nasazení vojáků zároveň u části populace vyvolává rozpaky a vnímají je jako formu strašení lidí, než jako ochranu. Vojáci se zároveň dostávají do situací, kdy musejí jednat při řešení běžných přestupků, což vyvolává různé kontroverze. Jedním z případů je zatčení mladíka na nádraží Praha-Florenc, který neměl občanský průkaz. Policie spolu s vojáky proti němu, podle svědků zasáhla poměrně brutálně, i když je přímo neohrožoval. Nebudeme hodnotit adekvátnost zásahu, to ať posoudí inspekce, ale tyto delikty dostávají vojáky do obtížné situace a stávají se snadným terčem kritiky, i když jsou v tom nevině. Nasazení vojáci jsou cvičeni na jiný typ úkolů a jejích posláním není suplovat policii za situace, která si to dlouhodobě nevyžaduje. Ministr vnitra spolu s premiérem by si měli uvědomit, že bezpečnost v ulicích má primárně zajistit policie vlastními prostředky. Stále slyšíme, jak se navyšuje její rozpočet, nabírají noví lidé, vytvářejí speciální útvary. Pokud ale dojde k situaci, jaká nastala po útocích v Bruselu, první, co jsme slyšeli od ministra vnitra bylo, že chce v ulicích vojáky. Pan mistr by si tak v prvé řadě měl uvědomit, jaký resort vede.
Tomáš Kolomazník
Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?
Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.
Tomáš Kolomazník
20 let v NATO - jistota v nejisté době?
Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.
Tomáš Kolomazník
Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?
Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?
Tomáš Kolomazník
Branná výchova znovu do škol?
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.
Tomáš Kolomazník
Jan Masaryk – ministr dvou tváří
V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.
Tomáš Kolomazník
Schvalování vojenských zahraničních misí - šance pro Petra Fialu?
Nová ministryně obrany ještě není ve funkci a už se před ní začíná rýsovat problém. Vládní předloha počítá s posílením našich jednotek v Iráku a Afghánistánu. Ovšem nově vznikající menšinová vláda nemůže počítat s podporou u KSČM
Tomáš Kolomazník
Volby 2017 - byly nám volební průzkumy k něčemu?
Volební průzkumy ani při letošních parlamentních volbách nedokázaly s určitou mírou přesnosti předpovědět jejich výsledek. Především nezaznamenaly výrazný propad levicových stran a tak silný nárůst ANO či Pirátů.
Tomáš Kolomazník
Bezpečnost jako klíčové téma pro letošní volby
Bezpečnost je jedním z klíčových témat v programech politických stran pro nadcházející parlamentní volby. Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě a teroristické útoky v evropských zemích rezonují mezi českou populací.
Tomáš Kolomazník
Volby 2017 - vítězství Andreje Babiše nebo opakování scénáře z roku 2010 a 2013
Před nadcházejícími parlamentními volbami slyšíme z úst politiků s kým by potencionálně šli do koalice a s kým ne, popřípadě zda by usilovali o post premiéra a za jakých podmínek.
Tomáš Kolomazník
Martin Stropnický - ministr bez odvahy
Současná vláda končí a je tedy čas na bilancování a hodnocení práce jednotlivých členů. Jedním z ministrů, kterému je dlouhodobě věnována pozornost, je nepochybně šéf resortu obrany Martin Stropnický.
Tomáš Kolomazník
Zvyšování výdajů na obranu – bude je mít ministerstvo skutečně za co utratit?
Čeští politici dlouhodobě volají po nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Jejich hlasy ještě více zesílily v nedávné době. Jedná se o reakci na apel amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské země NATO dostály svých závazků.
Tomáš Kolomazník
Více bezpečnosti pro občany nebo remilitarizace společnosti?
Bezpečnost patří na naší politické scéně ke stále více diskutovaným tématům, a to i přesto, že reálnost teroristických útoků nebo vnějšího ohrožení je v naší zemi poměrně nízká.
Tomáš Kolomazník
Rok 1945 a mýty o našich osvoboditelích
V těchto dnech si připomínáme výročí osvobození a řada lidí si pokládá otázku, proč americká armáda nedošla až do Prahy? Válka by skončila dříve, nedošlo by ke krveprolití na pražských barikádách a naše země by šla jiným směrem.
Tomáš Kolomazník
Únor 1948 – dostali jsme to, co jsme si zasloužili
Stejně jako každý rok si připomínáme únorové události, které vedly k nástupu totalitního režimu. Výročí pro nás představuje historické trauma.
Tomáš Kolomazník
Divoký západ v Česku
Na české politické scéně se znovu otevřela debata o ozbrojování občanů. Stojí za ní ministr vnitra Milan Chovanec, který přišel s návrhem zakotvit právo na držení zbraní do naší ústavy.
Tomáš Kolomazník
Co přináší Audit národní bezpečnosti?
Koncem roku 2016 schválila vláda „Audit národní bezpečnosti“. Dokument vznikal bezmála celý rok a podílelo se na něm několik desítek státních úředníků a bezpečnostních expertů.
Tomáš Kolomazník
Proč chybí ministru Stropnickému odvaha?
V současné době probíhá schvalování rozpočtu na rok 2017. Armáda je jednou z institucí, které se zvyšují finanční prostředky. Po několika letech, kdy výdaje na obranu stále klesaly, došlo k obrácení tohoto trendu.
Tomáš Kolomazník
Kybernetická bezpečnost – co přináší novelizované zákony?
Česká republika patří v rámci EU mezi země, které kybernetickou bezpečnost řeší dlouhodobě a v některých aspektech je, zejména v legislativě, výrazně napřed oproti ostatním členským zemím.
Tomáš Kolomazník
100 let od smrti Františka Josefa I - výročí, které si (ne)připomínáme?
V letošním roce si připomínáme dvě velká výročí – 700 let od narození Karla IV. a 100 let od úmrtí Františka Josefa I. Zatímco první výročí je provázeno řadou pompézních oslav, na to druhé jsme poněkud, až na výjimky, zapomněli.
Tomáš Kolomazník
D. Trump, radar a bezpečnost ČR
Zvolení D. Trumpa americkým prezidentem vyvolalo mnoho otázek, jednou z oblastí je nepochybně bezpečnost a vztahy s evropskými partnery, neboť některá jeho prohlášení v průběhu prezidentská kampaně způsobila nervozitu.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x