100 let od smrti Františka Josefa I - výročí, které si (ne)připomínáme?
Vláda Františka Josefa I je bez nadsázky obdobím rozkvětu české společnosti, hovoří se dokonce o civilizačním šoku, který tehdy lidé prožívali. Základy, které byly ve druhé polovině devatenáctého století položeny, ovlivnily život a úroveň české společnosti v dalším století, potažmo i v současnosti.
František Josef I byl sice velmi konzervativní člověk, ovšem za jeho panování vstoupila říše do etapy liberálního kapitalismu. Reformou prošel celý právní systém, vznikla řada zákonných norem, jako například obchodní a živnostenský zákon. Všeobecný občanský zákoník vytvořil podmínky pro fungování právního státu a mnohé jeho paragrafy platily až do 20. století.
Stavěly se železnice, továrny, rostla města, celkově se zvyšovala životní úroveň. Byl vybudován systém základního a středního školství. V roce 1882 došlo k rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Velký rozmach zaznamenala kulturní sféra, dovršením bylo založení Národního divadla, na jehož výstavbu dokonce císař přispěl finanční částkou.
Český národ se emancipoval, v této souvislosti je třeba se oprostit od prvorepublikové ideologie, která vnímala Rakousko-Uhersko jako žalář národů. Zejména po roce 1860 můžeme hovořit o liberální monarchii. Tato doba vytvořila podmínky pro české národní hnutí, které sice císař přímo nepodporoval, ale nikterak mu nebránil.
Rakousko-Uhersko zajišťovalo mocenskou stabilitu ve střední Evropě. Pro Čechy představovalo bezpečí a záruku, že nebyli včleněni do jednotného německého státu. František Palacký v monarchii viděl záchranu pro český národ. Moderní dějiny mu daly za pravdu, neboť po rozpadu Rakouska-Uherska se České země staly „snadnou kořistí“ nejdříve Německa a posléze sovětského Ruska.
Co si vzít z tohoto výročí a událostí, které následovaly? Nemůžeme se nechat unášet sentimentálními vzpomínkami na dobu mocnářství. Busta císaře se už asi na průčelí Chrámu svatého Víta nevrátí, stejně jako nelze očekávat oslavné projevy našich politiků. Přizvání Rakouska do V-4 se ukazuje rovněž jako nereálné. Mezi námi a Rakouskem „bohužel“ existuje řada historicky nakumulovaných problémů, od Benešových dekretů až po Temelín..
Prožíváme dobu mocenských turbulencí, a to nejenom na našem kontinentu. Vedeme diskuzi, zda patříme na Západ nebo na Východ, i když sami nedokážeme najít racionální argumenty, proč bychom měli (ne)patřit na jednu či druhou stranu. Měli bychom se ale podívat o sto let zpět a vzít si ponaučení z rozpadu Rakouska-Uherska a událostí, které následovaly a díky kterým vzniklo ve střední Evropě mocenské vakuum. Současná křehká soudržnost EU by mohla být předzvěstí analogických procesů, které se odehrály před 100 lety. Měli bychom si o to více uvědomit, že bezpečnost a prosperita České republiky může být zajištěna pouze v rámci mezinárodních organizací, jakými jsou Evropská unie nebo NATO.
Tomáš Kolomazník
Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?
Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.
Tomáš Kolomazník
20 let v NATO - jistota v nejisté době?
Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.
Tomáš Kolomazník
Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?
Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?
Tomáš Kolomazník
Branná výchova znovu do škol?
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.
Tomáš Kolomazník
Jan Masaryk – ministr dvou tváří
V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.
Tomáš Kolomazník
Schvalování vojenských zahraničních misí - šance pro Petra Fialu?
Nová ministryně obrany ještě není ve funkci a už se před ní začíná rýsovat problém. Vládní předloha počítá s posílením našich jednotek v Iráku a Afghánistánu. Ovšem nově vznikající menšinová vláda nemůže počítat s podporou u KSČM
Tomáš Kolomazník
Volby 2017 - byly nám volební průzkumy k něčemu?
Volební průzkumy ani při letošních parlamentních volbách nedokázaly s určitou mírou přesnosti předpovědět jejich výsledek. Především nezaznamenaly výrazný propad levicových stran a tak silný nárůst ANO či Pirátů.
Tomáš Kolomazník
Bezpečnost jako klíčové téma pro letošní volby
Bezpečnost je jedním z klíčových témat v programech politických stran pro nadcházející parlamentní volby. Zhoršující se bezpečnostní situace ve světě a teroristické útoky v evropských zemích rezonují mezi českou populací.
Tomáš Kolomazník
Volby 2017 - vítězství Andreje Babiše nebo opakování scénáře z roku 2010 a 2013
Před nadcházejícími parlamentními volbami slyšíme z úst politiků s kým by potencionálně šli do koalice a s kým ne, popřípadě zda by usilovali o post premiéra a za jakých podmínek.
Tomáš Kolomazník
Martin Stropnický - ministr bez odvahy
Současná vláda končí a je tedy čas na bilancování a hodnocení práce jednotlivých členů. Jedním z ministrů, kterému je dlouhodobě věnována pozornost, je nepochybně šéf resortu obrany Martin Stropnický.
Tomáš Kolomazník
Zvyšování výdajů na obranu – bude je mít ministerstvo skutečně za co utratit?
Čeští politici dlouhodobě volají po nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Jejich hlasy ještě více zesílily v nedávné době. Jedná se o reakci na apel amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské země NATO dostály svých závazků.
Tomáš Kolomazník
Více bezpečnosti pro občany nebo remilitarizace společnosti?
Bezpečnost patří na naší politické scéně ke stále více diskutovaným tématům, a to i přesto, že reálnost teroristických útoků nebo vnějšího ohrožení je v naší zemi poměrně nízká.
Tomáš Kolomazník
Rok 1945 a mýty o našich osvoboditelích
V těchto dnech si připomínáme výročí osvobození a řada lidí si pokládá otázku, proč americká armáda nedošla až do Prahy? Válka by skončila dříve, nedošlo by ke krveprolití na pražských barikádách a naše země by šla jiným směrem.
Tomáš Kolomazník
Únor 1948 – dostali jsme to, co jsme si zasloužili
Stejně jako každý rok si připomínáme únorové události, které vedly k nástupu totalitního režimu. Výročí pro nás představuje historické trauma.
Tomáš Kolomazník
Divoký západ v Česku
Na české politické scéně se znovu otevřela debata o ozbrojování občanů. Stojí za ní ministr vnitra Milan Chovanec, který přišel s návrhem zakotvit právo na držení zbraní do naší ústavy.
Tomáš Kolomazník
Co přináší Audit národní bezpečnosti?
Koncem roku 2016 schválila vláda „Audit národní bezpečnosti“. Dokument vznikal bezmála celý rok a podílelo se na něm několik desítek státních úředníků a bezpečnostních expertů.
Tomáš Kolomazník
Proč chybí ministru Stropnickému odvaha?
V současné době probíhá schvalování rozpočtu na rok 2017. Armáda je jednou z institucí, které se zvyšují finanční prostředky. Po několika letech, kdy výdaje na obranu stále klesaly, došlo k obrácení tohoto trendu.
Tomáš Kolomazník
Kybernetická bezpečnost – co přináší novelizované zákony?
Česká republika patří v rámci EU mezi země, které kybernetickou bezpečnost řeší dlouhodobě a v některých aspektech je, zejména v legislativě, výrazně napřed oproti ostatním členským zemím.
Tomáš Kolomazník
D. Trump, radar a bezpečnost ČR
Zvolení D. Trumpa americkým prezidentem vyvolalo mnoho otázek, jednou z oblastí je nepochybně bezpečnost a vztahy s evropskými partnery, neboť některá jeho prohlášení v průběhu prezidentská kampaně způsobila nervozitu.
Tomáš Kolomazník
Hasiči na hranicích
Období relativního politického klidu končí, blíží se série důležitých voleb a některé osoby či strany hledají různá témata, kterými chtějí zaujmout své voliče.
předchozí | 1 2 3 | další |
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x