Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Jan Masaryk – ministr dvou tváří

V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let. 

O jeho smrti toho bylo napsáno mnoho, ovšem i nadále přetrvávají otazníky, zda šlo o vraždu nebo sebevraždu. Jan Masaryk byl bezpochyby velmi rozporuplnou osobností. Byl synem prvního československého prezidenta a velké morální autority té doby, což pro něj představovalo určité trauma, neboť byl s otcem srovnáván a okolí od něj mělo stejně velká očekávání. Vyhověl přání svého otce a stál po boku prezidenta Beneše, zejména v londýnském exilu, aby splatil pomoc, kterou Beneš poskytl T. G. Masarykovi v průběhu 1. světové války. Jeho pomoc však byla pouze symbolická. Jako ministr zahraničí exilové vlády měl na formování naší zahraniční politiky omezený vliv. Vše bylo plně v režii E. Beneše, který svoji koncepci zaměřil na partnerství se SSSR. Masaryk nebyl z jeho orientace směrem k Východu nikterak nadšen. Prezident ho ani nevzal v roce 1943 do Moskvy, kde byla podepsána smlouva mezi Československem a SSSR. Navzdory skrytému nesouhlasu, podporoval Jan Masaryk Benešovy kroky na mezinárodních fórech. Díky této podpoře se také stává ministrem zahraničí v košické vládě v dubnu 1945.

Jan Masaryk však nedokázal odhadnout, kam až může zajít v prosazování zahraničně politické orientace směrem k Sovětskému svazu. Své západní kolegy sice ujišťoval o tom, že to dělá pouze na oko, ale vnitřně je proti tomu. Západní svět byl z jeho počínání na rozpacích, zejména když podpořil sovětského velvyslance na půdě OSN, který označil politiku USA jako imperialistickou. Nelze se tedy divit, že ze Spojených států, ale i z Francie a Velké Británie, se ozývaly hlasy volající po jeho výměně na postu ministra zahraničí. Sám prezident Beneš si uvědomoval tyto slabé stránky svého ministra, a to i navzdory tomu, že to byl právě on, kdo zahájil zahraničně politické směřování naší země k sovětskému Rusku. Důkazem toho je jednání o odmítnutí Marshallova plánu v roce 1947, kdy spolu s Janem Masarykem posílá do Moskvy i Prokopa Drtinu se slovy, že od Jana v tomto ohledu nemůže očekávat žádnou statečnost. V této době už naplno dochází k oslabování vazeb mezi prezidentem a jeho ministrem zahraničí, které vrcholí v průběhu února 1948. Jan Masaryk se jednak nechal zlákat nabídkou sociálních demokratů, kteří ho chtěli podpořit v případné prezidentské volbě, kdy měl nahradit nemocného Beneše. Pro Masaryka to byla velmi zajímavá nabídka, byl v té době velmi populární, dokázal oslnit svým šarmem a své projevy pronášel spatra. Beneš byl v tomto ohledu Masarykovým protikladem, jeho vystupování bylo suché bez emocí a působil dojmem úředníka, zatímco Masaryk měl k úřadování odpor a ministerstvo za něj fakticky v době války vedl Hubert Ripka a po válce Vlado Clementis.

Masaryk v Únoru demisi nepodal, neprojevil solidaritu se svými demokratickými kolegy, a to i přesto, že jeho křeslo bylo na úkor národních socialistů. Předpokládal, že se mu podaří díky své oblibě dosáhnout na prezidentský úřad. Následný vývoj událostí ho však musel utvrdit v tom, že země směřuje zcela jiným směre. Do poslední chvíle ale stál na svých poválečných pozicích a podporoval zahraniční politiku směrem na Východ. 4. března, několik dní před svojí smrtí, ještě hájil před důstojníky Československé armády nutnost spojenectví se Sovětským svazem, i když zjevně musel vidět důsledky této politiky.

Gottwald ho v rekonstruované vládě nutně potřeboval, aby zajistil její legitimitu.  Na druhé straně se ale musel obávat jeho popularity, zejména po odjezdu prezidenta Beneše do Sezimova Ústí, se Jan Masaryk stal jediným demokratickým politikem, který byl ve vysoké ústavní funkci. V tomto ohledu měl mnoho důvodů se ho zbavit.

Jan Masaryk si ale díky svým postojům v průběhu Února vysloužil velkou kritiku od svých přátel doma i v zahraničí. Případná emigrace by pro něj znamenala politickou, ale možná i osobní izolaci. Politici, kterým se podařilo emigrovat, by ho mezi sebe pravděpodobně nepřijali, neboť je svým jednáním v Únoru zradil. Západní politici by mu připomněli jeho otevřenou podporu sovětské zahraniční politice. Postupně si musel uvědomovat, že zůstal osamocen, a když viděl, co se děje s řadou jeho přátel, byla pro něj sebevražda pravděpodobně jediným východiskem.

 

Autor: Tomáš Kolomazník | středa 28.2.2018 7:05 | karma článku: 19,01 | přečteno: 755x
  • Další články autora

Tomáš Kolomazník

Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?

Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.

20.2.2022 v 7:53 | Karma: 23,19 | Přečteno: 2703x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

20 let v NATO - jistota v nejisté době?

Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.

7.3.2019 v 7:01 | Karma: 11,86 | Přečteno: 314x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?

Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?

25.9.2018 v 7:07 | Karma: 19,83 | Přečteno: 806x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Branná výchova znovu do škol?

Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.

7.3.2018 v 7:01 | Karma: 8,03 | Přečteno: 249x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Schvalování vojenských zahraničních misí - šance pro Petra Fialu?

Nová ministryně obrany ještě není ve funkci a už se před ní začíná rýsovat problém. Vládní předloha počítá s posílením našich jednotek v Iráku a Afghánistánu. Ovšem nově vznikající menšinová vláda nemůže počítat s podporou u KSČM

6.12.2017 v 6:37 | Karma: 12,23 | Přečteno: 765x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Vysíláme Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Každý druhý učitel v Německu zažívá ve třídách násilí. Brutalita na školách roste

27. dubna 2024

Premium Německý učitel se stává docela riskantní profesí. Násilí se stává stále běžnější částí vyučování a...

Biden nečekaně kývl na předvolební debatu. Kdykoli kdekoli, říká Trump

26. dubna 2024  22:27

Americký prezident Joe Biden se v pátek nechal slyšet, že by chtěl do debaty se svým předchůdcem...

USA mění systém pomoci Ukrajině: už ne sklad, ale zbraně přímo ze zbrojovek

26. dubna 2024  21:30

USA chystají dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině v přepočtu za více než 140 miliard...

  • Počet článků 54
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 686x
Zástupce ředitele Centra pro bezpečnostní analýzy a prevenci. Věnuje se otázkám globalizace, bezpečnostní politiky a obranného průmyslu. Je členem bezpečnostní komunity při Geneva Centre for Security Policy Alumni Association. Účastní se různých projektů v oblasti bezpečnostní a mezinárodní politiky. Ve volném čase se věnuje historii, bezpečnostní politice, geopolitice a mezinárodním vztahům.

Seznam rubrik