Tomáš Kolomazník
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x
Seznam rubrik
Tomáš Kolomazník
Hasiči na hranicích
Období relativního politického klidu končí, blíží se série důležitých voleb a některé osoby či strany hledají různá témata, kterými chtějí zaujmout své voliče.
Tomáš Kolomazník
Posílí hromadné ozbrojování občanů naší bezpečnost?
Spolu s nedávnými teroristickými útoky v Německu se znovu zintenzivnila debata týkající se ozbrojování občanů.
Tomáš Kolomazník
Evropská armáda - realita nebo utopie?
Vystoupení premiéra Sobotky na setkání českých velvyslanců, na kterém vyjádřil názor, že Evropská unie by měla mít svoji armádu, vzbudilo rozporuplné reakce.
Tomáš Kolomazník
Evropská bezpečnost po brexitu – jak dál?
V souvislosti s odchodem Velké Británie z EU logicky vyvstává otázka – jaký bude mít tento krok dopad na bezpečnost v Evropě?
Tomáš Kolomazník
Pomůže téma bezpečnosti vyhrát podzimní volby?
Jednotlivé politické strany postupně zahajují kampaň pro krajské a senátní volby. Představují své kandidáty a spolu s tím i programové cíle.
Tomáš Kolomazník
Posílení hlídek police armádou aneb Vrbětice II
Od konce března potkávají občané, především ve velkých městech, nákupních centrech, letištích, na nádraží a dalších frekventovaných místech, policejní hlídky posílené o příslušníky Armády České republiky.
Tomáš Kolomazník
Jak plní vláda své prohlášení v oblasti bezpečnosti?
Premiér Sobotka na začátku ledna oznámil, že bezpečnost je jednou z hlavních priorit vlády pro rok 2016.Vláda zcela logicky reaguje na změny bezpečnostního prostředí, které nastaly v posledních letech.
Tomáš Kolomazník
Bezpečnost – klíčová společenská hodnota
Pařížské události přinesly záplavu názorů bezpečnostních expertů, jakožto i prohlášení ústavních činitelů a politiků v českých médiích.
Tomáš Kolomazník
GIBS - nutná reforma
V současné době jsme svědky situace, kdy jsou někteří příslušníci Generální inspekce bezpečnostních sborů vyšetřováni v souvislosti s tzv. olomouckou kauzou Útvarem pro odhalování organizovaného zločinu.
Tomáš Kolomazník
Zapojení Armády České republiky do řešení uprchlické krize
Uprchlická krize je téma, které nepochybně hýbe celou českou společností. Pozitivní je, že se česká vláda aktivně zapojila do řešení tohoto problému.
Tomáš Kolomazník
Co přináší novela Zákona o zpravodajských službách?
Zpravodajské služby a jejich fungování je téma, o kterém se dlouhodobě diskutuje. Média se zaměřují především na témata, kterými mohou významně zaujmout – kauza Jany Nagyové je tou hlavní.
Tomáš Kolomazník
Český přístup ke kolektivní obraně
Česká společnost, jak ukázaly nedávné sociologické průzkumy, velmi citlivě vnímá zhoršující se bezpečnostní situaci, především v blízkých regionech Evropy.
Tomáš Kolomazník
Jak silná je ruská armáda?
Současná krize na Ukrajině a nedávná anexe Krymu vyvolaly diskuzi o síle a schopnostech ruské armády. Ruské ozbrojené síly prošly v posledních letech významnou proměnnou. Po rozpadu SSSR a na přelomu tisíciletí se nacházely ve velmi složité situaci. Ztráta mocenského postavení Ruska, hospodářské a politické problémy se projevily i v poklesu vojenských výdajů, což mělo vliv na akceschopnost armády, spolu s tím upadala i její společenská prestiž. S nástupem Vladimíra Putina do prezidentského úřadu se začalo stále více hovořit o nutnosti reformy ozbrojených sil. Tyto snahy však na počátku narážely na odpor napříč politickým spektrem. Konflikt s Gruzií v roce 2008 však odhalil značné nedostatky v systému velení, ve výstroji a výzbroji, stejně jako ve zpravodajské činnosti. Řada expertů se shodla na tom, že tato válka byla pro ruskou armádu „poslední válkou 20. století“, ve smyslu použité taktiky a způsobu organizace. Tato válka byla „katalyzátorem“ začátku modernizace, kterou by mělo do roku 2020 projít 70% sil. Modernizační program je zaměřený zejména na strategické jaderné zbraně, letectvo, loďstvo, protivzdušnou obranu a tajné služby.
Tomáš Kolomazník
17. listopad - moc ležela na ulici
17. listopad je posledním významným výročím, které si v tomto roce připomínáme. Mohlo by se zdát, že 25 let je dostatečná doba, abychom při interpretaci tehdejších událostí měli dostatečný odstup a hodnotili je v širším historickém kontextu. V české společnosti je však vnímání 17. listopadu stále ovlivněno osobním prožitkem a (ne)naplněnými ambicemi, jak jeho hlavních aktérů, tak i obyčejných lidí. Řada z nich se ve svých hodnotících soudech stále nechává unášet více emocemi, než racionálním vnímáním skutečné reality. Podívejme se na tyto události a na to, co po nich následovalo, z trochu jiného úhlu.
Tomáš Kolomazník
Německo-ruské vojenské vztahy - historie vs. budoucnost.
Informace o "tajných jednáních" mezi Ruskem a Německem o řešení ukrajinské krize ukazují, že Německo je jedním ze států NATO, které mají k Rusku nejblíže. Obě země udržují vysokou míru hospodářské spolupráce, ruské suroviny na straně jedné a export německé produkce do Ruska na straně druhé jsou toho nezvratným důkazem. Odhady za minulý rok hovoří o vývozu zboží do Ruska za cca 50 mld. USD. Tisíce německých pracovních míst jsou tak závislých na ruském exportu. Z tohoto důvodu ukrajinská krize začíná mít negativní vliv na německou ekonomiku a růst německého hospodářství díky sankcím začíná stagnovat.
Tomáš Kolomazník
Sarajevský atentát a náš historický problém.
V těchto dnech vzpomínáme výročí Sarajevského atentátu, který dal do pohybu události vedoucí k světovému konfliktu do té doby nevídaného rozsahu. Výsledkem bylo nové světové uspořádání, v rámci kterého také vznikl náš samostatný stát. Češi a Slováci se tak vymanili z područí Rakouska-Uherska a mohli budovat samostatný stát. Tuto větu slýcháváme po celá desetiletí, nicméně je třeba se zamyslet, co nám samostatnost přinesla a do jaké míry naplnila naše očekávání.
Tomáš Kolomazník
Nezájem o EU - nedostatek osobností mezinárodního formátu
Nízká účast českých voličů ve volbách do Evropského parlamentu není jenom odrazem jejich skepse, že naši europoslanci stejně neprosadí v Unii národní zájmy, ale je to dáno především tím, že v české politice není relevantní osobnost (nebo osobnosti), která by měla požadovaný respekt a autoritu na evropském fóru a mohla tento zájem prosazovat. Bohužel od dob Václava Havla se taková osobnost, která by přesáhla český provincionalismu, zatím nenašla.
Tomáš Kolomazník
15 let v NATO - 15 let hledání hledání bezpečnostního paradigmatu
Letošní rok je rokem významných výročí. 15 let od vstupu ČR do NATO patří nepochybně mezi ta významná, za kterými je nutné se ohlédnout, i když bezpečnost není téma, které by “hýbalo” českou společností, ba naopak můžeme ho s nadsázkou označit jako “traumatizující”. V historickém kontextu 20. století se tomu ani nelze divit, neboť naše země prošla historickými mezníky, které vedly ke ztrátě její suverenity nebo státní integrity, ať už to byly roky 1938, 1939 nebo i 1968.
Tomáš Kolomazník
Proč jen legionáři?
K napsání tohoto příspěvku mne inspiroval článek historika Ivana Šedivého v sobotní příloze MfD Velká válka: bylo vinno Německo? I. Šedivý se problematikou 1. světové války dlouhodobě zabývá a vydal k tomu řadu zajímavých monografií, nemůžeme opomenout například publikaci Češi, české země a Velká válka. Na autorovi je sympatická nejenom jeho vysoká odborná erudovanost, ale i jeho kritický postoj k současným tématům, která se nebojí otevírat. Je tomu tak i v jeho sobotním článku.
Tomáš Kolomazník
Miloš Zeman - prohlubování evropského snu
Miloš Zeman se ve svém "zásadním" projevu na a Humboldtově univerzitě označil za politika s evropským snem, což plně potvrdila jeho slova, která následovala. Kdo čekal, že M. Zeman přijde s něčím zásadním, musel být zklamán. Buďme ale objektivní, je možné, aby z Česka od dob Václava Havla, zaznělo něco originálního a zcela nového?
| předchozí | 1 2 3 | další |
