100 let od smrti Františka Josefa I - výročí, které si (ne)připomínáme?
Vláda Františka Josefa I je bez nadsázky obdobím rozkvětu české společnosti, hovoří se dokonce o civilizačním šoku, který tehdy lidé prožívali. Základy, které byly ve druhé polovině devatenáctého století položeny, ovlivnily život a úroveň české společnosti v dalším století, potažmo i v současnosti.
František Josef I byl sice velmi konzervativní člověk, ovšem za jeho panování vstoupila říše do etapy liberálního kapitalismu. Reformou prošel celý právní systém, vznikla řada zákonných norem, jako například obchodní a živnostenský zákon. Všeobecný občanský zákoník vytvořil podmínky pro fungování právního státu a mnohé jeho paragrafy platily až do 20. století.
Stavěly se železnice, továrny, rostla města, celkově se zvyšovala životní úroveň. Byl vybudován systém základního a středního školství. V roce 1882 došlo k rozdělení pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity na německou a českou část. Velký rozmach zaznamenala kulturní sféra, dovršením bylo založení Národního divadla, na jehož výstavbu dokonce císař přispěl finanční částkou.
Český národ se emancipoval, v této souvislosti je třeba se oprostit od prvorepublikové ideologie, která vnímala Rakousko-Uhersko jako žalář národů. Zejména po roce 1860 můžeme hovořit o liberální monarchii. Tato doba vytvořila podmínky pro české národní hnutí, které sice císař přímo nepodporoval, ale nikterak mu nebránil.
Rakousko-Uhersko zajišťovalo mocenskou stabilitu ve střední Evropě. Pro Čechy představovalo bezpečí a záruku, že nebyli včleněni do jednotného německého státu. František Palacký v monarchii viděl záchranu pro český národ. Moderní dějiny mu daly za pravdu, neboť po rozpadu Rakouska-Uherska se České země staly „snadnou kořistí“ nejdříve Německa a posléze sovětského Ruska.
Co si vzít z tohoto výročí a událostí, které následovaly? Nemůžeme se nechat unášet sentimentálními vzpomínkami na dobu mocnářství. Busta císaře se už asi na průčelí Chrámu svatého Víta nevrátí, stejně jako nelze očekávat oslavné projevy našich politiků. Přizvání Rakouska do V-4 se ukazuje rovněž jako nereálné. Mezi námi a Rakouskem „bohužel“ existuje řada historicky nakumulovaných problémů, od Benešových dekretů až po Temelín..
Prožíváme dobu mocenských turbulencí, a to nejenom na našem kontinentu. Vedeme diskuzi, zda patříme na Západ nebo na Východ, i když sami nedokážeme najít racionální argumenty, proč bychom měli (ne)patřit na jednu či druhou stranu. Měli bychom se ale podívat o sto let zpět a vzít si ponaučení z rozpadu Rakouska-Uherska a událostí, které následovaly a díky kterým vzniklo ve střední Evropě mocenské vakuum. Současná křehká soudržnost EU by mohla být předzvěstí analogických procesů, které se odehrály před 100 lety. Měli bychom si o to více uvědomit, že bezpečnost a prosperita České republiky může být zajištěna pouze v rámci mezinárodních organizací, jakými jsou Evropská unie nebo NATO.
Tomáš Kolomazník
Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?
Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.
Tomáš Kolomazník
20 let v NATO - jistota v nejisté době?
Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.
Tomáš Kolomazník
Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?
Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?
Tomáš Kolomazník
Branná výchova znovu do škol?
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.
Tomáš Kolomazník
Jan Masaryk – ministr dvou tváří
V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Neapol zasáhlo zemětřesení o síle 3,9. Ohnisko se nacházelo na svahu sopky Vesuv
Oblast kolem sopky Vesuv nedaleko jihoitalské Neapole v sobotu ráno zasáhlo zemětřesení o síle 3,9....
Veřejnoprávní média by neměla mít zisk z reklamy, zní z Asociace komerčních televizí
Mediální manažerka Klára Brachtlová už rok stojí v čele Asociace komerčních televizí (AKTV). Tu...
Bystroň tvrdí, že balíčky od Ruska nedostal. Stěžuje si, že se stal obětí kampaně
Poslanec Alternativy pro Německo (AfD) Petr Bystroň se ohradil proti článku magazínu Der Spiegel,...
Kanada přispěje české iniciativě na dělostřeleckou munici. Přidá i na drony
Kanada poskytne další peníze na ukrajinskou výrobu dronů a na českou iniciativu, jejímž cílem je...
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x