Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Zvyšování výdajů na obranu – bude je mít ministerstvo skutečně za co utratit?

Čeští politici dlouhodobě volají po nutnosti zvýšit výdaje na obranu. Jejich hlasy ještě více zesílily v nedávné době. Jedná se o reakci na apel amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby členské země NATO dostály svých závazků.

Druhým důvodem jsou nadcházející parlamentní volby, ve kterých bude téma bezpečnosti nepochybně rezonovat. 

Podíváme-li se do historie samostatné České republiky, tak ozbrojené síly a obrana se ne vždy těšily patřičnému zájmu politiků. Středem zájmu se stávaly pouze v době, kdy bylo možné na tomto tématu získat politické body, například když se rušila povinná vojenská služba nebo když si to vyžadovala zhoršená bezpečnostní situace. Nikoho asi nepřekvapí, že v době, kdy ČR usilovala o členství v Alianci, se výdaje na obranu, pohybovaly nad dvěma procenty. Výjimkou byl rok 1997, kdy poprvé klesly pod tuto hranici, což bylo dáno vnitro-ekonomickými problémy spojenými s ekonomickou stagnací.

Po vstupu do Severoatlantické aliance se vojenský rozpočet pohyboval mírně nad 2 % HDP. Nejvyšší úrovně dosáhl v letech 2002 a 2003, kdy se pohyboval okolo 2,2 % HDP. Bylo to v době po 11. září a zároveň v době zahájení rozsáhlé modernizace ozbrojených sil. Podíl výdajů paradoxně klesal spolu s výstavbou profesionální armády. Docházelo k redukci počtu posádek, armáda se začala zbavovat nadbytečné techniky a dalších prostředků. Výrazný pokles podílu výdajů (na 1,72 % HDP) byl v roce 2006, kdy rozpočet ještě sestavovala vláda Jiřího Paroubka. Pokles se dále prohluboval i v době, kdy v čele kabinetu stál Mirek Topolánek a Jan Fischer. V roce 2010 byly výdaje na obranu pouhých 1,29 % HDP.

Propad pokračoval i v následujících letech, kdy Nečasova vláda byla jednak pod tlakem Věcí veřejných, které žádaly výrazné snížení vojenských výdajů a jejich přesun do jiných rozpočtových kapitol. Dalším důvodem byla ekonomická krize, kdy nejenom Česká republika, ale i ostatní země hledaly úspory a ozbrojené síly byly jednou z oblastí.

Současná vláda na začátku svého mandátu sice deklarovala bezpečnost a obranu jako jednu z priorit, ovšem výdaje se k HDP dále propadaly a dostaly se až pod kritickou hranici 1 %. Vládní koalice sice deklaruje růst na 1,4 % do roku 2020. Jinými slovy to ale znamená, že řešení tohoto problému přesunula na vládu, která vzejde z podzimních voleb. Všichni si totiž začínají uvědomovat, že „skutečné“ provázání vojenského rozpočtu s HDP, v době kdy se ekonomice daří a HDP roste, nebude nikterak lehké. V reálných číslech bude totiž rozpočet MO „strmě“ stoupat a vedení resortu bude stát před problémem, kam peníze investovat.

Jako příklad je možné uvést rok 2016, kdy byl rozpočet okolo 44 mld., což představovalo 1,01 % HDP, v roce 2017 je to 52 mld, což je 1,08 %. Ve vztahu k HDP je růst 0,07 %, ale v reálných číslech je to nárůst téměř o pětinu. Pokud bychom se drželi této matematiky, bude v blízké budoucnosti na účtu Ministerstva obrany o několik desítek miliard více. Ministerstvo sice chce modernizovat a nakupovat novou výzbroj a techniku, ovšem podle zkušeností víme, že proces nákupu je dlouhodobější záležitostí a ne vždy se podaří akvizice zrealizovat v jednom roce. Peníze se pak nevyčerpají a přesouvají se do dalšího roku, za což bylo v minulosti ministerstvo několikrát kritizováno. Dalším důkazem problematičnosti skokového navýšení rozpočtu je nedávná zkušenost, kdy poslanci prosazovali další navýšení peněz, ale vedení resortu to odmítlo právě z tohoto důvodu, tj. že je nemá krátkodobě za co utratit. Je to příklad toho, že vedení resortu podcenilo nutnost dlouhodobého plánování nákupů a investic a nelze než souhlasit s tím, že ministr Stropnický vejde do historie jako ministr, který „nakupovat“ prostě neumí. Martin Stropnický vnímá tuto kritiku jakou součást předvolebního boje, ale fakta hovoří jasně. Poslední velké nákupy – obrněné transportéry Pandur a letouny CASA – se zrealizovaly v době vlády Mirka Topolánka. Současná složitost systému výběrových řízení, nekoncepčnost a časté střídání vrcholových manažerů resortu zodpovědných za akvizice v konečném důsledku paralyzují celý systém. Armáda se tak díky tomu může v budoucnu dostat „do pasti“, že nebude vědět kam s penězi. Vinu ovšem za to není možné přičítat politickému rozhodnutí o růstu výdajů, ale vedení ministerstva obrany, které na tuto situaci není připraveno. Zatímco Andrej Babiš bude spát a pak snít o 2 % výdajích na obranu, naši generalitu budou spíše děsit sny, kam s penězi.

 

Autor: Tomáš Kolomazník | pondělí 26.6.2017 6:44 | karma článku: 12,00 | přečteno: 254x
  • Další články autora

Tomáš Kolomazník

Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?

Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.

20.2.2022 v 7:53 | Karma: 23,19 | Přečteno: 2703x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

20 let v NATO - jistota v nejisté době?

Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.

7.3.2019 v 7:01 | Karma: 11,86 | Přečteno: 314x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?

Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?

25.9.2018 v 7:07 | Karma: 19,83 | Přečteno: 806x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Branná výchova znovu do škol?

Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.

7.3.2018 v 7:01 | Karma: 8,03 | Přečteno: 249x | Diskuse| Politika

Tomáš Kolomazník

Jan Masaryk – ministr dvou tváří

V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.

28.2.2018 v 7:05 | Karma: 19,01 | Přečteno: 755x | Diskuse| Politika
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Rusové v noci ničili ukrajinskou infrastrukturu, znovu útočili i na Charkov

27. dubna 2024  8:05

Sledujeme online Rusko v noci na sobotu zaútočilo na energetickou strukturu Ukrajiny. Ve třech oblastech poškodili...

V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené

27. dubna 2024  7:29

Po útlumu v době covidu-19 opět roste počet Čechů, kteří se v zahraničí nakazili malárií. Loni jich...

Izrael zaslal Hamásu reakci na postoj k ukončení války, hnutí žádalo příměří

27. dubna 2024  7:07

Palestinské hnutí Hamás uvedlo, že v sobotu dostalo od Izraele oficiální odpověď, která se týká...

Má přejít česká ekonomika na válečný režim? Doba míru je pryč, říká Pojar

27. dubna 2024

Rozstřel Britský premiér Rishi Sunak nedávno oznámil, že jeho vláda uvede zbrojní průmysl do válečného...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

  • Počet článků 54
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 686x
Zástupce ředitele Centra pro bezpečnostní analýzy a prevenci. Věnuje se otázkám globalizace, bezpečnostní politiky a obranného průmyslu. Je členem bezpečnostní komunity při Geneva Centre for Security Policy Alumni Association. Účastní se různých projektů v oblasti bezpečnostní a mezinárodní politiky. Ve volném čase se věnuje historii, bezpečnostní politice, geopolitice a mezinárodním vztahům.

Seznam rubrik