Únor 1948 – dostali jsme to, co jsme si zasloužili
Stále si klademe otázku, zda bylo možné tomu zabránit a proč demokratické síly dopustily, aby k tomu vůbec došlo. V této rovině se stále necháváme uspokojit odpovědí, že tento vývoj byl nevyhnutelný, neboť ČSR, bohužel, patřila do sféry sovětského vlivu. Pokud ovšem budeme sledovat kroky prezidenta Beneše a dalších demokratickým politiků, dojdeme k závěru, že to byli také oni, kteří k tomuto vývoji dopomohli.
E. Beneš si v sobě nesl trauma Mnichova, kdy ho opustili všichni jeho spojenci, na které sázel a zároveň se rozpadl bezpečnostní systém v Evropě, jehož byl jedním z architektů. V SSSR viděl novou alternativu poválečného vývoje. Vlivem historických událostí postupně nabyl přesvědčení, že díky většímu zapojení sovětského Ruska do poválečného uspořádání, dojde i k jeho vnitřní proměně. Nahrávala k tomu i politická situace, v roce 1943 byla zrušena Komunistická internacionála a byla potlačena úloha politických komisařů. E. Beneš se v této situaci domníval, že vnitřní vývoj v SSSR se bude ubírat, alespoň částečně, směrem k demokracii. V duchu svojí konvergenční teorie neváhal a v roce 1943 odcestoval do SSSR, aby podepsal spojeneckou smlouvu. Západní spojenci ho od tohoto kroku odrazovali, přesto ale do Moskvy odletěl, aby začal budovat spojenecké partnerství, v které věřil až do své smrti.
Sovětské Rusko aktivně podporoval i po skončení války, i když mu muselo být jasné, že Stalinův režim nemá s evropskou demokracií nic společného. Bez ohledu na tato fakta vystupoval, jak na vnitřní politické scéně, tak i na mezinárodním poli, jako zastánce československo – sovětského spojenectví. Západní vládní činitelé jeho postoje bedlivě sledovali. Francie s Velkou Británií z tohoto důvodu odkládaly podpis spojeneckých smluv. Nebyl ale sám, kdo sovětské Rusko podporoval. Ministr zahraničí Jany Masaryk sice své zahraniční partnery ujišťoval, že to co dělá, je jen na oko, ale jeho „občasná“ otevřená podpora SSSR na mezinárodních fórech vedla k tomu, že Spojené státy neposkytly Československu slíbený úvěr na nákup výzbroje pro naši armádu. V únorových dnech, kdy už i prezidentovi muselo být jasné o co „našemu spojenci“ spolu s komunisty jde, posílá svoji zdravici na ustavující sjezd Svazu československo-sovětského přátelství, ve které opět klade důraz na nutnost spojenectví mezi oběma zeměmi. Tento akt byl už ale jenom dovršením jeho tragického omylu.
Nezbývá, nic jiného, než konstatovat, že demokratické síly svým poválečným jednání částečně pomohly vytvořit podmínky pro nástup totalitního režimu. O to více bychom si měli vzít z tohoto historického vývoje ponaučení v dnešní době, kdy slýcháme z Pražského hradu, že Česká republika by mohla být mostem mezi Ruskem a USA nebo mezi Čínou a EU. Zastánci této politiky by si měli uvědomit, že jakékoliv nadbíhání totalitním režimům může mít pro naši zemi nedozírné následky tak, jak tomu bylo po roce 1948. Ještě více bychom měli být na pozoru, když zejména z ČSSD začíná zaznívat, že se nebrání spolupráce s KSČM i na vládní úrovni.
Tomáš Kolomazník
Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?
Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.
Tomáš Kolomazník
20 let v NATO - jistota v nejisté době?
Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.
Tomáš Kolomazník
Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?
Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?
Tomáš Kolomazník
Branná výchova znovu do škol?
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.
Tomáš Kolomazník
Jan Masaryk – ministr dvou tváří
V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Třetí stupeň poplachu, 13 jednotek hasičů. Na Zlínsku hoří kovošrot
V Tlumačově na Zlínsku hoří kovový šrot, na místě zasahuje 13 jednotek hasičů. Vyhlášen byl třetí...
Čeho se bojíš? Pokud spadneš, vrátíme peníze, říká instruktor bungee jumpingu
Živí se shazováním lidí z kaňonu, a tak ví o lidském strachu z výšek všechno. Nejslavnější...
KOMENTÁŘ: Malý český Pearl Harbor ve Vrběticích. Stát opakovaně selhal
Premium Bezmála po deseti letech skončil případ výbuchu muničních skladů poblíž Vrbětic na Zlínsku. Česko...
Stát do dražby posílá přes 4 bitcoiny, vyvolávací cena přesahuje 6 milionů Kč
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových chystá aukci 4,7 bitcoinu. Dražba odstartuje v 15....
Nespí vaše dítě? Přečtěte si, jak nespavost vyřešit
Nespavost a problémy se spánkem se v různé míře objevují až u 30 % dětí. Mohou se projevovat častým buzením, problémy s usínáním, brzkým vstáváním...
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x