Volby 2017 - byly nám volební průzkumy k něčemu?
Nabízí se tak otázka o smyslu vytváření předvolebních modelů, když reálný výsledek je nakonec úplně jiný. Někteří politici v tom vidí, někdy i právem, zdroj svých neúspěchů. Argumentují, že pokud by měli správné informace, mohli svoji kampaň nastavit jinak a dosáhnout lepšího výsledku.
Volební modely – předpověď počasí?
Z dlouhodobého hlediska se ukazuje, že většině průzkumů se sice daří určit vítěze. Není to ale nic překvapujícího a nevyžaduje to ani složitou analýzu, pokud se vítězná strana v jednotlivých výzkumech dlouhodobě objevuje na prvním místě, pak je téměř stoprocentní předpoklad, že ve volbách zvítězí, což zvládne i čerstvý absolvent oboru sociologie. Odhadnout ale s jakým rozdílem zvítězí a jaké bude umístění ostatních stran, už není tak jednoduché a průzkumy se diametrálně liší od konečného výsledku.
Výzkumné agentury vysvětlují tuto situaci tím, že volební modely ukazují rozložení preferencí, které se váže k termínu, kdy probíhal průzkum, v žádném případě se podle nich nejedná o očekávaný výsledek skutečných voleb. Vysvětlení je zcela logické, ale rozhodně nemůže uspokojit zadavatele těchto výzkumů. Ve své podstatě se to podobá předpovědi počasí, kdy meteorolog vysvětluje, proč dnes celý den pršelo, když včera předpověděl, že bude slunečno.
Na pořadu dne tedy je, zcela oprávněně, volání po radikální změně v předvolebních průzkumech. Uvedená změna by se ale neměla nést v duchu minulých let, kdy agentury místo toho, aby přehodnotily svoje přístupy, pouze stroze oznámily, že rozšiřují interval spolehlivosti naměřených dat na 3 %. Jinými slovy, pokud straně v preferencích vyjde 10% podpora, v reálném výsledku může počítat s 13 %, nebo také se ziskem 7 %. Uvedený rozptyl je ale pro plánování volebních kampaní v podstatě nepoužitelný.
Inspirace v zahraničí
Jakým směrem by se tedy měly výzkumy volebních preferencí ubírat? Jednou z cest je využití zahraničních zkušeností. Inspirací tak mou být například nedávné prezidentské volby ve Francii, kde volební štáb prezidentského kandidáta Macrona věnoval průzkumům značnou pozornost. Šetření bylo prováděno na velkých vzorcích, které umožnily hlubší sociologickou sondu postojů a chování potenciálních voličů nejenom v celé společnosti, ale zohledňovaly i specifika v jednotlivých regionech a sociálních skupinách. Byly kombinovány různé metody sběru, od využívání sociálních sítí až po osobní dotazování.
V České republice se metody sběru dat a přístupy k interpretaci výsledků od devadesátých let téměř nezměnily. Většinou se jedná o vzorky o velikosti 1000 respondentů. Občas se sice objevily robustnější šetření, která třeba pro ČT dělala společnost Kantar TNS spolu s Medianem. Většina agentur dnes sbírá data online formou na svých panelech. Onlinová populace ale není totožná s obecnou populací, což pak vede k disproporcích ve výsledcích. Letošní volby jsou toho názorným příkladem. Jednou z vlaštovek pokusu o nový přístup byla agentura Behavio, která ve svých šetření šla dále a snažila se detailněji analyzovat chování a především motivační pohnutky ve vztahu k politickým subjektům. Místo nudných sloupcových grafů nabídla tak zajímavé sociologické mapy.
Na obranu výzkumných agentur je ale nutné říci, že jednou z hlavních bariér změn v přístupech je cena. Provádění výzkumů na větších vzorcích, kombinování online sběru a přímého dotazování v terénu spolu se sofistikovanějšími analytickými metodami vyžaduje vysoké náklady. Navíc je nutné takovéto šetření v určitých časových periodách opakovat, aby se zachytil vývoj preferencí a postojů. Kdo by měl tyto náklady platit?
Špatně investované peníze
Současná situace je tedy výzvou nejenom pro výzkumné agentury, ale i pro politické strany, jejich volební štáby a také veřejnoprávní média. Výzkumné agentury by měly přijít s novým způsobem předvolebních modelů, o tom není pochyb. Politické strany by zase měly na oplátku na tyto průzkumy uvolnit více prostředků. Přinese jim to nejenom reálnější obraz o tom, jak si daná politická strana stojí, ale umožní i efektivnější zacílení kampaně a spolu s tím i efektivnější alokaci zdrojů. V době, kdy jsou výdaje na kampaň zákonem omezeny, to není zanedbatelný benefit. Strany by si měly rozmyslet, zda jim víc pomohou kvanta billboardů, nebo jestli chtějí mít reálnou zpětnou vazbu.
Pozadu by neměla zůstat ani veřejnoprávní média. Zejména ČT nebo Český rozhlas, které disponují nemalým rozpočtem. Když investuje vysoké prostředky do interaktivních studí, pronájmů extravagantních prostor (Žižkovská věž, Kongresové centrum), proč nenajde peníze na masový a poctivě odpracovaný exit-poll? Byla velká chyba, že k němu letos nedošlo. Tento typ průzkumu totiž poskytne nejen odhad výsledků, ale zároveň dá nejpřesnější vhled do struktury voličů a jejich motivů. Uplatní se tedy nejenom pro diváky, ale později i pro sociology. Náklady na něj přitom mohou obě instituce sdílet.
Veřejnoprávní média by se neměla omezovat pouze na prezentování jednoduchých výsledků agentur nebo na základě nich jen vybírat partajní lídry do svých diskuzních pořadů v obavě o „vyváženost“. Její úloha by měla být aktivnější, měla by svým diváků nabízet více analytických komentářů a prognóz volebního vývoje.
Tomáš Kolomazník
Proč představuje kybernetická válka na Ukrajině globální problém?
Současný konflikt na Ukrajině provází rozsáhlé aktivity v kybernetickém prostoru. Světová média, politici a bezpečnostní experti řeší pohyby bojových jednotek v blízkosti Ukrajinských hranic.
Tomáš Kolomazník
20 let v NATO - jistota v nejisté době?
Minulý rok byl rokem významných výročí, která naše země slavila. Také v letošním roce si připomínáme další milníky naší historie.
Tomáš Kolomazník
Mnichov 1938 a stále stejná otázka, ale proč?
Jedním z významných výročí, které si připomínáme v letošním roce je Mnichov 1938. Měli jsme se bránit vojenskou silou?
Tomáš Kolomazník
Branná výchova znovu do škol?
Nová ministryně obrany Karla Šlechtová se s razancí jí vlastní ujala řízení resortu obrany. Emoce mezi veřejností a odborníky nepochybně vzbudil její návrh na opětovném zavedení branné výchovy do škol.
Tomáš Kolomazník
Jan Masaryk – ministr dvou tváří
V letošním roce si připomínáme řadu kulatých výročí. K těm bohužel smutným nepochybně patří smrt prvního poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka, od které uplynulo 70 let.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Trojský koník v Evropě. San Marino se stalo základnou ruských špionů
Premium Jeden z nejmenších států v Evropě vzbuzuje čím dál větší pozornost západních tajných služeb....
Jaká práce lidem zbyla? Spolupráci s OpenAI vedou z médií i Financial Times
Financial Times (FT) se stal prvním významným britským zpravodajským médiem, které uzavřelo...
Špehovali, zpřístupňovali trezory. Jak se ruští „krtci“ ve Vrběticích činili
Série výbuchů a incidentů v Evropě, včetně explozí v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014,...
Rušení GPS se vyostřilo. Dvě letadla z Finska do Estonska nedoletěla
Pobaltské země varovaly, že rušení signálu GPS, ze kterého je obviňováno Rusko, by mohlo způsobit...
Prodej Rodinný dům, 344m2, Ralsko, Boreček
Ralsko - Boreček, okres Česká Lípa
4 800 000 Kč
- Počet článků 54
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 686x